Do what you have to do
cx
Tento uživatel doposud nenapsal žádné informace o sobě
Web: http://initd.cz
Jabber/GTalk: cx@dev-it.org
Příspěvky od cx
Tabulka oblastí GPT, jak mít moderně rozdělený disk
16. Zář
K narozeninám jsem dostal krásný 2TB pevný disk a když jsem na něj přesunoval svoji volume group, rozhodl jsem se pro dva zdánlivě banální kroky, které povedou k modernizaci úložného subsystému na mém desktopu.
Prvním krokem byla změna souborového systému u 800 GB velkého oddílu, což si vyžádalo vytvoření oddílu nového a celonoční běh utilitky cp. Druhý krok už nebyl tak snadný a mohla za to kromě smůly také má zbrklost. No chtěl jsem místo tabulky oddílů v MBR [použít GPT](http://cs.wikipedia.org/wiki/GUID_Partition_Table).
Věděl jsem, že Linux GPT podporuje a tam s ním nebudou problémy. Také jsem zjistil, že můj GRUB2 se s GPT také kamarádí, ale byl tu obrovský otazník kolem BIOSu. Použil jsem tedy kapku inteligence a řekl si, že BIOS nedělá nic jiného, než že spustí kód v prvním sektoru na disku a je mu vcelku jedno co tam je, prostě to běží. To byla správná úvaha, ale moje víra se začala hroutit poté, co jsem bez jednoho ze starých disků nenabootoval. Pokud tedy máte stejnou konfiguraci disků jako jsem měl já, tedy:
- 500 GB – 2 partišny, první boot, druhá LVM
- 320 GB – 2 partišny, první prázdná, druhá LVM
- 320 GB – 2 partišny, první prázdná, druhá LVM
Měli byste se řídit dvěma pravidly.
- Když to nenabootuje, tím že vyndáte staré disky se to nespaví
- Když je poškozený FS na boot partišně, měli byste více zkoumat proč a ne jen mávnout rukou
Ukázalo se totiž, že GPT je malinko komplikovanější, než MBR, ale abych nepředbíhal. GPT může koexistovat spolu s MBR, protože začíná na první sektoru a končí na 34. Dále je pak ještě druhá kopie na konci a to posledních 34 sektorů. Proti MBR to je fakt pořádná oblast k mapování zbytku disku, takže s GPT padají omezení, které MBR mělo, jako třeba maximálně 2 TB velké oddíly (u 2,5 TB disků už v mém případě problém) a nebo pouze 4 primární oddíly.
A tady je kámen úrazu. GPT funguje jinak, není to jen hloupá mapa disku a pokud z něj chcete bootovat, potřebujete malý oddíl, klidně menší než 1 MB a dát mu flag bios_grub. Do něj se přesune GRUB při své instalaci a pak můžete z disku nabootovat. Co se v té oblasti nachází nechám na vás, protože dnes už nemám sílu něco zjišťovat. Na této partišně nesmí být nic jiného, jako třeba /boot v mém případě, o který jsem také přišel.
MBR vedle GPT zůstává a obsahuje jednu velkou oblast s flagem GPT. Je možné částečně synchronizovat MBR oblast s GPT pomocí utilitky gptsync, ale neměl jsem tu odvahu. Je to užitečné hlavně z toho důvodu, že pak můžete pracovat s diskem i v systémech, které to nepodporují nebo použít třeba stařičké LILO nebo postarší GRUB1.
Pokud vás zajímá, jestli je možné z MBR přejít na GPT, tak ano, ale pouze za podmínky, že máte dost volného prostoru na konci a na začátku disku. Obráceně to jde také, ale zase jste omezeni čtyřmi primárními oddíly. O přesunu z jedné tabulky do druhé a vůbec o GPT napsal hodně (ale opravdu hodně) [Rod Smith na svém webu]( http://www.rodsbooks.com/gdisk/). Pokud trochu ovládáte angličtinu, neměli byste mít s jeho texty problémy. V nich se dozvíte všechno co jste chtěli či nechtěli o MBR a GPT vědět a poznáte nástroj gpart, který vám pomůže převést teorii do praxe.
GPT je podporované v Linuxu už dlouho a nové distribuce s ním nebudou mít problém. O Windows to platí také, konkrétně od Vist. Není důvod se ho bát, ale není dobré si s ním hrát nad existujícími daty
Mě se nakonec přesun 900 GB na nový disk povedl a jsem rád, že to mám za sebou. Mé velké dík mají vývojáři LVM, protože mi výměnu disku hodně ulehčilo.
Nechci sračky v diskusích a co vy?
22. Srp
Zatímco kousek na jihu umírají lidé z banálních důvodů a Evropa se každým dnem blíží do ekonomické krize, kvůli které bychom nemuseli mít ani co jíst, existují malé až nevýznamné spory mezi obyčejnými lidmi, kde si jedna strana myslí, že jejich sdělení jak někdo dělá něco špatně je natolik důležité, aby doslova zasrali celou diskusi absolutně off-topic bláboly.
Jako redaktor serveru Root jsem někdy do podobných sporů vtažen. Jednoduché upozornění na překlep samozřejmě jako problém nevidím, ale když už se do mě čtenáři pouštějí drsněji stylem „si to po tom Googlu pane Štrauch aspoň přečtěte“ nebo „vraťte se do třetí třídy, protože jste určitě na několika důležitých hodinách chyběl“, dokáže to pěkně zamávat s mou chutí něco dál psát. Dnes jsem byl do takového sporu vtažen pod zprávičkou „23 nejlepších grafických karet v historii PC„, která se původně jmenovala „23 největších grafických karet v historii PC“. Podle diskuse by se mohlo zdát, že použití slova „největších“ je minimálně shodné s bratrovraždou. Snažil jsem se s diskutujícími argumentovat, ale nic víc než urážky jsem na oplátku nedostal, takže jsem titulek nakonec změnil na „nejlepších“, což sice otočilo význam špatným směrem, ale už nikdo neremcá.
Ignoranti mají v argumentaci proti mě dost munice. Co jsem udělal za posledních pár let jde vcelku jednoduše dopátrat včetně těch pár přešlapů (důležitých, ne nějaké překlep), takže kdokoli se do mě chce navážet má možnost, informace se válí všude. Na druhou stranu já v těch diskusích často nevím s kým mám tu čest. Až bych někdy řekl, že se ti lidé schovávají za bezduchou přezdívkou jen proto, aby schovali, že vlastně nemají co schovat.
Ale co, čert to vem. V prvním roce redaktorství jsem si vypěstoval punc, kterého se už jen tak nezbavím a i když napíšu 50 zpráviček v řadě bez chyby, ta chybnatá jednapadesátá všem připomene, jak je ten Štrauch vlastně k ničemu, neumí psát a už by to měl pro dobro všech vzdát. Možná neumím psát, ale asi to nebude tak hrozný, když mě ještě z Roota nevykopali.
Co mě víc mrzí jsou pak podobné komentáře na jiných serverech, kde za zprávičky nemají redaktoři ani zdaleka tolik peněz co já, pokud vůbec nějaké. Ve skutečnosti tento text píši kvůli zprávičce „Applu ve sporu se Samsungem pomohl falešný důkaz“ na serveru SvětAndroida.cz. Alena Varkočková si dovolila, napsat slovo evidence místo slova důkaz. A hned první komentář:
EVIDENCE?!? Ty už to nehul, Varkočková…
A i když už z autorů dalších komentářů nečpí ta síla a odhodlání o sobě říct, že jsou úplní kreténi, mají také něco do sebe.
Trochů kýčovité:
Evidence? Snad důkaz, ne? Tohle prznění češtiny je docela síla.
Až trapné:
Przneni cestiny je teda hnus maximalni, byt autorkou tak nevychazim z baraku.
Njn, Apple, ani se nedivim, tece jim do bot![]()
Všechny tři reakce mají něco společného, jsou zbytečné. Stačilo napsat „Máš tam chybu, evidence je důkaz“ a bylo by. Takhle jsou první tři příspěvky úplně mimo téma. Navíc se některé snaží autorku nevkusně napadnout. Pokud za tu zprávičku autorka nedostala ani korunu, pravděpodobně si příště rozmyslí, jestli ještě něco napíše. Jediné, čeho tak autoři podobných komentářů dosáhli je, že jejich oblíbený server o androidovi potenciálně přišel o jednoho z autorů a provozoval musí začít hledat nového člověka.
Na Rootu se občas snažím zlákat nové autory, kteří by napsali pár článků o tom co dělají nebo používají každý den. Šlo by o články napsané z radosti, které by toho mohly hodně nabídnout. Dobrý příklad může být třeba článek, který vyjde zítra o androidí čtečce knih iReader od Kamila Pošvice. Kamil jasně řekl, že pokud ho budou uživatelé v komentářích napadat, další článek už nenapíše a já se mu nedivím. Čtenáře asi nezměním, ale provozovatelé by se měli nad sebou zamyslet a když někdo napíše „Ty už to nehul, Varkočková“, měli by to bez pardonu smazat a nejlépe ani nepustit ven. Já sračky v diskusích nechci, vy snad jo?
Příběh softwarových patentů
6. Srp
Ještě před třemi lety jsem nevěřil, že se povede vyrobit linuxový mobil, který by uměl telefonovat a měl ho každý včetně mě. Teď, o tři roky později, jeden takový mám a 550 000 dalších každý den také. Android tento rok válí a vzhledem k tomu, že už v USA se víc jak polovina chytrých telefonů prodává právě s ním, je jasné, že jeho konkurence se začne vrtět. Ono během půl roku převálcovat prakticky všechny včetně těch, co se snaží už několik let, na sebe pozornost přiláká.
Možná jste naivní stejně jako já a myslíte si, že šéfové konkurenčních firem třísknou do stolu a investují ohromné množství peněz do vývoje vlastností, které by Androidu natrhly zadek. Jenže to by jedním z konkurentů nesměl být Microsoft, který se i v minulosti proslavil i jako docela dobrá právnická firma se specializací na software a hlavně patenty kolem něj. Pokud jste neslyšeli o jeho operačním systému Windows Phone 7, ani se nedivím, právě je zalezlý někde u dna statistiky (v USA 3 % prodejů). Ale o patentové černé mlze už slyšel každý a je na čase ptát se PROČ.
Patentový příběh
Nejlépe bude začít jednoduchým a nekomplikovaným příkladem. V USA existuje skupina MPEG LA, jejíž činnost spočívá v tom, že chrání intelektuální vlastnictví alias patentové portfolio svých živitelů. Specializuje se hlavně na patenty kolem komprese, kodeků a formátů videa. Jde o oblast, kde je možné vymyslet dost patentů na to, aby toho někdo mohl využívat. Členové už mají nějaký ten vývoj za sebou a určitě ho nebudou zrychlovat mimo rámec své pětiletky. Jenže když přijde nový hráč a přinese něco nového a ještě o tom tvrdí, že to nahradí současné formáty používané na webu, lidé z MPEG LA zbystří. Ano mluvím o Googlu a formátech WebM a WebP. Firmám tečou peníze za to, že další firmy používají jejich nápady a aby je neroztrhaly úřady, raději si zaplatí licenci. Nejde o malé peníze a jelikož se často jedná o konkurenční firmu, je to možnost, jak z jejího úspěchu dostat nějaký ten dolar. Jenže pokud nováček nechce řešit nějaké licence a riskne si soudní spor, je na čase tvrdě jednat, aby podobná technologie nemohla mít úspěch.
A to je ten správný čas na šíření FUDů, mlhy a nejistoty. Jedna firma nemůže dělat deset věcí najednou a i když má prohlížeč a kodek, nemůže začít vyrábět digitální kamery s podporou tohoto nového kodeku. Nic o tom neví a případná investice by se nemusela vrátit. Takže šíření nejistoty spočívá v tom, že si nikdo neriskne dát daný formát do svého zařízení, protože by se MPEG LA s takřka neomezenými prostředky, mohla domáhat nějakého nemalého licenčního poplatku nebo ještě hůř, šla by s tím k soudu. Tento postup zvládně vcelku spolehlivě zabít jakoukoli technologii. Tolik k ochraně věděckého pokroku, kterou mají patenty zajistit. Tuto část ve slovech jejich obhájců tam nějak stále nemůžu najít. Pokud máte nějakou oblíbenou firmu, o které víte, že by rozhodně nemohla být členem MPEG LA, tak než kouknete na seznam, raději si sedněte.
Paradoxem je, že žádná strana většinou nechce k soudu. Ani Microsoft si nedovolí žalovat přímo Google a radši jde po menších rybách a to i přes to, že by bez této ryby nemohla vyrábět vlastí zařízení a nebo spolu spolupracují v jiné oblasti. Patenty jsou dnes psané velmi komplikovaným jazykem, ze kterého často vyplynou triviality a banality ala klik myší uprostřed obrazovky. Takový patent by se mohl ukázat jako neplatný a tím by daná firma přišla o možnost ho licencovat.
V případě Androidu nikdo nečekal, že letos poroste tak razantně. Ano, Microsoft i Apple se už dřív snažily, aby Android nestoupal, ale nějak to zůstalo mezi nimi. Pokud by se současné tempo drželo, za chvíli už by jiná zařízení než ta s Androidem nebyla. I když by případné monopolní postavení Googlu prošlo, protože jde o open source a každý si s ním může prakticky dělat co chce, pro Apple i pro Microsoft by to byla rána. Není tedy divu, že když už se Google ozval na téma patentů a současné situace, z jeho blogpostu nebyl vůbec cítit optimismus. Softwarové patenty na Android útočí a to hodně tvrdě. My zákazníci to poznáme na ceně zařízení. Je to tam skryté a může to být klidně i 10-20 % z ceny. Malé firmy by to poznaly na svém zániku a Google? Ten se bude snažit zmírnit následky legislativy, která Android tlačí ke zdi a opravdu se nedá říct, jestli se mu bude nějak dařit. Softwarové patenty fungují na pevném principu a ovlivňují i země, ve kterých neplatí (třeba ČR), takže jedinou možnou obranou je mít patenty, jejichž licence si strany vymění a nebo donutit politiky, aby se současným stavem něco udělali. Jednodušší se v tomhle světle tváří zkusit patentovat klik a obhájit si to.
Google má bohužel u Androida svázané ruce. Microsoft i Apple žalují výrobce telefonů a okolo Googlu chodí po špičkách. Výrobci pak často kývnou na licenční poplatek za každé prodané zařízení a to i v případě, kdy je poplatek rovný nebo dokonce vyšší než třeba licence na Windows Phone 7.
A jaký je výsledek? Šířením nesmyslů krmených Microsoftem a Applem, jaký se třeba nedávno objevil na iDnes, se může projevit tak, že někteří výrobci (spíše ti menší) přestanou být tak ochotní vyrábět telefony s Androidem. Tomuto scénáři moc nevěřím. Výrobci jako je Samsung nebo HTC budou vyrábět androidí telefony, minimálně dokud se jich bude prodávat půl milionu denně. Další strategií pak je působit na lidi a vytvářet kolem Androida černou nedefinovatelnou auru, která ovlivní rozhodování lidí. V takovém případě by prodeje začaly klesat a jeho konkurence stoupat.
Osobně nevěřím, že by se současný stav negativně promítl do prodejů. Možná nevstoupí noví hráči na trh, ale ti stávající ho zatím podrží. Moudřejší budeme tak za rok. Uživatelé už kolikrát ukázali, že nehledí na peníze, ale na názor většiny, i kdyby to znamenalo, že zaplatí dvakrát tolik.
Zkusme jen fakta
Tohle je blog a svoje antipatie proti softwarovým patentům nebudu zakrývat, proto se pojďme podívat na známá fakta.
Linuxová firma Novell lezla do zadku Microsoftu už v roce 2006. Během následujících dvou let dostal Novell nemalý obnos (přes 900 milionů USD) za patentový klid. Mezi tím je Novell permanentně napadán firmou SCO kvůli právům na Unix. O SCO začínají prosakovat fámy, že je financována Microsoftem, které se snad nikdy nepodařilo dokázat. Když přeskočíme do současnosti, Novell skončil v rukou firmy Attachmate, která obratem začala propouštět jeho zaměstnance. Na tom by určitě nebylo nic špatného, kdyby v tom zase nebyly ty patenty. Podle některých zpráv šlo o 882 kousků a zamířily si to do rukou CPTN Holdings LLC, skupině vedené Microsoftem, za 800 milionů USD.
MPEG LA se nelíbí postup Googlu u VP8 (WebM/WebP) a v únoru začne nabádat své členy, aby ji zaslali patenty, které VP8 porušuje. To se jí daří v červenci je novináři vyškemráno, že našla 12 firem. Další informace nedala, ale i tak má úkol splněn, nikdo rozumný v současné době VP8 do hardwaru nenasadí.
Oraclu se nelíbí, že se pro Android píše v Javě. I když na Androidu neběží Java Virtual Machine ale androidí Dalvik Virtual Machine, tak to neznamená, že by Oracle nemohl požadovat po Googlu 2,6 miliardy USD. Zatím je Oracle bez úspěchu a to možná i kvůli astronomické částce. Podle Iaina Cockburna, kterého si Oracle najmul na odhad škody způsobené Googlem, její výše šplhá do krásných 6,1 miliardy USD. A to už se vyplatí dát pár milionů na právníky.
Poslední co dnes zmíním je Microsoftí snaha dostat ze Samsungu 15 USD za každý prodaný telefon s Androidem. Microsoft se díky svému patentovému portfoliu, jehož část získal bezpochyby výzkumem a svou pílí, vydělává větší balík, než na Windows Phone 7.
Abych se nemusel moc rozepisovat o patentových válkách v oblasti smartphonů, určitě si uděláte obrázek z následujícího screenhotu z gizmodo.com.
WTF?
A teď mi prosím někdo zcela vážně řekněte, uniká mi v tomhle systému něco co nechápu? Protože nějak nevidím, že by všechny ty spory měly vést k obraně pokroku a inovace.
Python hosting Roští.cz: optimalizace a opravy bugů
4. Kvě
Za poslední dva měsíce se příchod nových uživatelů na Roští.cz prakticky nezměnil a zůstal u „občas se někdo objeví“, ale na pozadí se toho stalo hodně. Už jsem jen krůček od toho, abych uvolnil administraci na Roští.cz pod nějakou svobodnou licencí a tím doufám oslovím další vývojáře, hlavně ze zahraničí. Poslední překážkou je uzavřená šablona, na které je administrace postavená. S každou instancí administrace je potřeba licenci zaplatit (20 USD) a samozřejmě je nekompatibilní s open source licencemi. Kdybyste někdo měl pod stolem nějakou hezkou šablonu, o kterou byste se chtěli podělit, určitě dejte vědět, moc by to pomohlo. Já nejsem zrovna dobrý kodér ani grafik.
Konec čekání
Kód administrace byl ještě včera večer dost chaoticky uspořádán, pokud šlo o provádění nějakých akcí v operačním systému serveru. Různé snahy udělat z administrace nástroj pro správu mnoha serverů způsobily, že v každé části se spouštěly příkazy pod rootem jinak. Když má jedna aplikace spravovat více serverů, potřebuje na každém z nich občas spustit nějaký program (přidání uživatele, vytvoření adresářové struktury pro emailovou schránku apod.), proto je potřeba nějak zařídit, aby admin mohl, pokud možno jednoduše, spustit nějaký program na libovolném spravovaném serveru.
Spouštění čehokoli pod rootem je bezpečnostní riziko a to je mě nenechalo v klidu prakticky u ničeho co jsem navrhl a ani teď z toho nejsem odvázaný. Chvilku jsem bezpečnost řešil přes sudo, kde bylo povoleno pár programů, které mohly být daným účtem (pod kterým běžel admin) spuštěny, ale nakonec má administrace k ruce roota každého spravovaného serveru bez omezení. Touto oblastí si ještě nejsem zcela jist, takže se na ní zaměřím v dalších týdnech. Pravdou je, že na serveru se musí občas něco spustit a každá bezpečnostní vychytávka bude komplikovat další vývoj.
V některých místech se používalo SSH, ale ukázalo se to být zbytečně komplikované. Někde se navíc na serveru spouštěly různé programy pouze přes subprocess, takže ovládání více serverů nemělo šanci. Nakonec jsem se rozhodl na každý spravovaný server umístit malý pythoní skript, který spustí HTTP server a administrace pomocí POST požadavků posílá co chce spustit. HTTP server vrací JSON s tím, jak to dopadlo. Python má velmi pěknou implementaci HTTP serveru a urllib se postaralo o klientskou část. Zatím se pro komunikaci nepoužívá zabezpečený protokol, ale to se snad brzy změní. Nejraději bych si šifrování řešil sám přes nějaký klíč a nenechával to na HTTPS.
Wiki
Během dubna byla spuštěna wiki, kterou najdete na wiki.rosti.cz. Jsou tam informace ke všem funkcím, které jsou v administraci a mohly by dělat problémy. Navíc tam je vysvětlení, jak je hostován Python, jak PHP apod. Určitě stojí za to si ji prostudovat. Wiki je založená na projektu Dokuwiki. Kromě technického popisu tam dávám delší zprávy, které se na Twitter nevešly.
Díky wiki zmizelo z administrace těch pár textů, které tam byly a nahradily je odkazy právě na wiki. Snad se mi podaří spojit wiki a administrace ještě trochu těsněji. Tímto krokem si nejsem úplně jistý, nemám ho promyšlený, ale myšlenka, že z administrace dostanu delší texty, které pak nebudu muset překládat do angličtiny byla lákavá.
Nové disky a Debian
Koncem března a začátkem dubna jste mohli zaznamenat tři výpadky, z nichž dva byly dost dlouhé, asi dvouhodinové. Roští je momentálně postaveno na jednom serveru, který obstarává téměř všechny služby a pak na druhém, který drží zálohy. Na prvním serveru byl od jeho koupi pouze jeden disk (nebyla šance to ovlivnit) a ten se začal někdy v březnu cukat, resp. se na něm objevilo 32 vadných sektorů. Situaci bylo potřeba řešit a navíc se do všeho tlačila nutná aktualizace Ubuntu 9.10, kterému končila na konci dubna podpora.
Rozhodl jsem se s výměnou disku provést i aktualizaci, resp. přejít na Debian. Krom toho, že Ubuntu je prakticky nemožné nainstalovat nad LVM+RAID, tak Canonical bere rok a půl dlouhou podporu jenom jako řádek textu ve svých prospektech. Na serveru bylo několik bezpečnostních chyb, které byly v upstreamu opraveny, ale do Ubuntu 9.10 se oprava nikdy nedostala. Debian 6.0 byl ještě čerstvý a teploučký, až se z něj kouřilo, navíc verze balíčků jsou velmi podobné těm, které jsou v Ubuntu 9.10, takže přechod nebyl vůbec žádný problém a za dvě hodiny byl stroj připraven.
Druhý výpadek byl způsoben doplněním druhého disku do RAIDu a měl asi 30 minut. Mezi těmito výpadky se objevil ještě jeden, který byl způsoben zvýšenou aktivitou jednoho webu a jeho komunikace s MySQL databází. Na nějaký útok to nevypadalo, ale i tak to odnesl Apache. Stalo se to v sobotu ráno a Apache nejel asi dvě hodiny.
I kvůli tomuto problému jsem na server nahodil monitoring Icinga. Krom toho, že jsou hlídány služby, tak vím i o výpadcích jednotlivých webů. Vzhledem k menším problémům, které se objevily u uWSGI, se Icinga ukázala jako užitečný nástroj.
Během změny operačního systému došlo i k nahrazení daemona Jabberd2 daemonem Prosody. Důvodů bylo několik, ale těmi hlavními je jednodušší správa a rychlejší vývoj. Pro klienty to znamená, že se někdy v adminu dočkají funkce Jabber serveru ke své doméně. To je možné už teď, ale pouze po odeslání požadavků na technickou podporu.
Po přechodu na Debian byla administrace vylepšena o podporu uWSGI a také podporu odděleného statického obsahu od aplikace. To serveru trochu odlehčilo. i když to ještě zdaleka ne všichni používají. uWSGI přineslo lepší podporu pro virtualenv, což je pythoní virtuální prostředí. Všechno je popsané na wiki, ale ve zkratce si mohou klienti přes SSH vytvořit prostředí přesně s těmi moduly, které chtějí. Navíc se kvůli reloadu aplikace nemusí reloadovat celý Apache. U mod_wsgi se reload prováděl pomocí změny mtime u souboru s WSGI handlerem. To občas nefungovalo jak mělo, hlavně když jste se na serveru pokoušeli vyvíjet a něco se pokazilo.
Fraggo.net
První společnost, která použila administraci z Roští.cz na své servery, je Fraggo.net. Zatím administrace spravuje jeden server, ale další dva se k němu brzy připojí. Hlavní důvodem této volby, byla podpora jazyka Python. Doufám, že až bude administrace uvolněna pod svobodnou licencí, tak si ji oblíbí a hlavně ji vylepší další firmy i jednotlivci. K tomu, ale ještě povede dlouhá cesta.
Pokud máte zájem o zdrojové kódy, určitě se ozvěte.
Co se plánuje
Roští.cz ještě mladý hosting a ještě není úplně bez chyby, ale zatím má tento rok lepší dostupnost než centrum.cz
Každopádně bych teď rád udělal druhou vlnu propagace Roští a během následujících dvou, třech měsíců pořídil další server, který by si vzal na sebe weby a databáze a monitoring s e-maily by zůstal tam kde je. Jinak další zásahy do serveru nejsou plánovány a nemělo by tak docházet k žádným výpadkům.
V kratším časovém úseku se pak dočkáte podpory IPv6, která je teď číslo jedna, administrace trochu zAJAXovatí a nějaké vylepšení čeká hostování DNS záznamů.
Pokud ještě nemáte svůj Pythoní hosting, tak na Roští.cz ho dostanete.
Switch Mikrotik RB250GS – první dojmy
4. Bře
Původně jsem o tomhle levném, ale nadupadném gigabitovém switchi, chtěl napsat recenzi na Root.cz, ale okolnosti nakonec způsobily, že se o něm dočtete zde. K RB250GS jsem se dostal, když jsem řešil problém v Tešňovec.netu. Zde máme na hraničním routeru miniITX desku s Atomem 330. Do nej byla zapojená PCI karta se čtyřmi ethernetovými chipy VIA a odpovídajícím počtem portů. Nenarazili jsme vyloženě na vážné problémy, ale stávalo se nám, že občas byl nějaký hardware nekompatibilní. Největší problémy byly jeden čas mezi touto kartou a Mikrotikem RB600. Přesně si nepamatuji detaily, ale bylo nám jasné, že čtyřsíťovka musí z takto důležitého bodu pryč.
Mě samotnému se nejvíce líbilo řešení s dobrou Inteláckou síťovkou a nějakým pořádným switchem, kde by se pomocí VLANů nastavily čtyři oddělené sítě a tím by se odstranil jeden ze složitých a hlavně drahých prvků v hraničním routeru.
Nakonec padlo mé oko na switch od Mikrotiku s označením RB250GS. Docela levná krabice a tudíž i levně nahraditelná, 50 MHz procesor, podpora VLANů a 5 gigabitových portů. Je jasné, že to není žádný zázrak, ale po krátkém otestování mu nedělalo protahovat ani velké množství paketů.
Teď už je RB250GS na místě a dokonce přes něj píšu tento článek. Momentálně přes něj teče kolem 30 Mbit v 5000 paketech každou sekundu a ping na sousedící RB600 se drží na stálých 0.4ms. Tyto hodnoty jsou z naší špičky, takže jestli switch přežije dnešek, přežije cokoli.
První dojmy jsou tedy perfektní a za nějakých 800 Kč si snad geek nemůže přát víc. Takže se pojďme podívat, co Mikrotik RB250GS umí.
- Forwarding
- Port lock
- Port mirroring
- Omezování šířky pásma
- Omezování počtu paketů
- VLANy
- ACL
- SNMP
Co to znamená pro normálního uživatele. Pomocí forwardingu si můžete určit, do kterého portu mohou rámce cestovat. Lze tak vytvořit třeba dvě podsítě, fyzicky oddělené a spojovat je jedním zařízením.
Pomocí port locku lze zamknout port jen pro jedno zařízení. Buď se použije první MAC adresa, která se objeví a jiná už přístup mít nebude a nebo lze pravidla nastavit ručně.
Port mirroring slouží k zrcadlení provozu na jednom portu na druhý port. Nenapadá mě, jak toho využít, možná pro nějaké monitorování, ale je to tam a zní to hezky.
Zajímavou volbou je omezení počtu paketů a přenesených bytů na jednotlivých portech. V Třešňovec.netu pro to nemáme využití, ale na některých sítích se dá efektivně zabránit pokusům o zahlcení sítě a nebo o přetížení celého switche přes provoz z jednoho portu.
Nastavení VLANů je na první pohled dost nepřehledné, ale pokud mrknete do manuálu, pochopíte hned jak na to. VLANy jsou udělány pěkně. Nejdříve uživatel nastaví jaké ID VLANu má mít který port a pak vytvoří tabulku, do kterého portu má které VLAN ID přístup. Přesně tohle jsme v našem případě potřebovali, konkrétně aby se přes jeden port do hraničního routeru sunul provoz ze všech ostatních portů a až router rozhodoval o tom, kudy půjdou ven.
SNMP není třeba představovat. Kdo ho umí použít, vytáhne si z RB250GS všechny statistické informace, kdo ne, ten může tuto záložku přeskočit.
ACL se mi v RB250GS líbí nejvíc snad ze všech funkcí. I když je to docela jednoduchá vlastnost, je z ní mocný nástroj a dokáže nahradit jednoduchý firewall. Provoz lze řídit na základě IP adres, VLAN ID, MAC adres a dokonce ho přesměrovat na jednotlivé porty. Určitě si uděláte představu ze screenshotů.
A to je všechno. Mikrotik RB250GS nám tu sice běží jen pár hodin, ale s klidem bych si ho domů koupil. Pokud o něm uvažujete pro nějaké důležitější nasazení, můžete to risknout jako my, 800 není za tolik a nebo mi za pár týdnů napište, jak jsme na tom.
Switch se nastavuje bohužel jen přes webové rozhraní, ale to reaguje rychle a není zbytečně přeplácané. Výchozí adresa je 192.168.88.1/24 a uživatelské jméno admin. Heslo prázdné. Dokumentaci najdete na wiki Mikrotiku. Použitý operační systém je proprietární SwOS.
Novinky na Roští.cz za únor a plány na březen
3. Bře
Za únor jsem si vytyčil asi tři dny, kdy jsem se naplno věnoval vývoji pro Roští.cz a podařilo se mi vyřešit několik nepříjemností, se kterými se uživatelé v administraci setkávali. Také něco přes týden běžela na Roští.cz akce python hostingu zdarma.
Python hosting zdarma
Cílem akce bylo se zviditelnit a určitý úspěch tu byl. Celkově se registrovali tři noví uživatelé, z nichž dva si nahodili nějaký web. O akci se mi podařilo procpat zprávičku na server zdrojak.root.cz, což mělo menší úspěch, než jsem původně čekal, ale Roští.cz zaujala asi stovka lidí, což se neúspěchem nazvat nedá.
Fakturace
Fakturační systém už je nějaký čas integrovaný do administrace, ale uživatelé k němu ještě nemají přístup, což se změní během března. Chci ovšem mluvit o tom, že všechno potřebné pro automatické vydávání faktur je už naprogramované a otestované, takže ti co se zajímali o tom, kdy budou moci konečně zaplatit, se dočkají. Mě to vyřeší spoustu starostí, tak se sám těším, až to bude hotové.
Databáze
To čeho si uživatelé stoprocentně všimnou, je nová správa databází. Ta je teď udělaná mnohem lépe a bezpečněji a hlavně funguje spolehlivě. Navíc si teď mohou uživatelé určit heslo ke každé jednotlivé databázi. Starší databáze jsou dostupné, ale už ne z administrace. Moc jich nebylo, tak jsem se s importem neobtěžoval a parametry je možné měnit buď přes SSH nebo v PHPMyAdminu. Ve starém systému pro správu databází byli uživatelé nuceni to dělat stejně. Díky bohu za to, že to už je pryč.
Request systém – podpora více serverů
To nejdůležitější za celý únor jsem napsal hned na začátku. Jde o request systém postavený na MongoDB. Akce, které vyžadují zásah na serveru, vygenerují request, který si pak daný server stáhne a provede. Funguje to pěkně, odděluje to administraci od práv roota a až se mi podaří vyřešit načítání obsahu uživatelského adresáře, nebude nic bránit tomu, aby administrace mohla spravovat neomezené množství serverů. Vzhledem k tomu, že se hostované weby probouzejí k životu, bude to za chvíli potřeba.
Jako bonus dostali uživatelé reload tlačítko ke svým webům. Když něco změní ve zdrojovém kódu, mohou restart aplikace teď nově řešit tímto způsobem.
Během tohoto roku bych rád nabídl také možnost spravovat v administraci samostatný server pro daného uživatele. Je to funkce, kterou jsem plánoval už od začátku a už se nemůžu dočkat, až bude implementovaná.
Testy
Důležitou informací pro uživatele jsou testy, které se teď nacházejí v některých částech administrace. Sice se s nimi uživatelé nesetkají, ale určitě poznají že tu nějaké jsou.
Nyní se stává, že když přidám do administrace nějaké funkce a ty fungují v pořádku, ukáže se, že to ovlivnilo jiné části, které nefungují. Když se k tomu dostane uživatel, vrátí mu administrace chybu 500 a na e-mail mi přijde trackback. Chybu se mi zatím vždy podařilo vyřešit během pár desítek minut, ale to je spíše o štěstí, že jsem měl možnost se jí věnovat. Každopádně než uživatel vůbec napsal na podporu, dostal vysvětlující e-mail s omluvou.
Tomuhle chci rozhodně zabránit a jelikož nemám sílu testovat po každé změně všechno, rozhodl jsem se přidat pár testů a tím riziko minimalizovat. Django to má dobře vyřešené a rozhodně v této oblasti podává pomocnou ruku. Doufám, že s dalšími chybami 500 se už uživatelé nesetkají.
Django 1.3
Začátkem března přejde administrace na Django 1.3. Sice ještě není stabilní, ale chyby už nejsou kritického charakteru, takže není proč zůstávat u verze 1.2, když 1.3 nabízí tolik skvělých novinek. Django 1.3 bude samozřejmě na serveru nainstalované, ale ještě než se tak stane, dostane se do administrace volba verze. Nechci, aby vám weby přestaly fungovat když se rozhodnu zrovna něco aktualizovat. Výchozí Django bude minimálně dva měsíce ještě 1.2.
V souvislosti s tímto uvažuji, že doplním do administrace podporu pro virtualenv. Mnoho uživatelů by to určitě ocenilo.
uWSGI a spawn-fcgi
Začal jsem testovat uWSGI na homepage rosti.cz a výsledky jsou úžasné. Web jen o dost svižnější než s mod_wsgi z Apache. uWSGI mají uživatelé k dispozici po podání požadavku na technickou podporu, ale snad se mi podaří ji v březnu doplnit i do administrace. Časem pak budou všechny weby migrovány na uWSGI, ale toho se zatím bát nemusíte.
Spawn-fcgi je podobné jako uWSGI, ale pro PHP. Vzhledem k povaze PHP by nahození spawn-fcgi přineslo nižší náklady na provoz PHP aplikací. Nyní se platí za každou nahozenou PHP aplikaci, protože pro každou běží vlastní interpretr PHP. Se spawn-fcgi by běžel jenom jednou pro všechny PHP aplikace uživatele a tím by se mohla cena ustálit na 60 kč, ať už je aplikací kolik chce.
uWSGI a spawn-fcgi budou chtít nějakého hezkého jednoduchého proces manažera a to momentálně brání jejich nasazení. Takže snad v březnu, momentálně tu jsou důležitější věci na předělání.
IPv6
IPv6 adresu má server už svého nahození a některé služby na ní naslouchají (pošta, SSH, FTP, …), ale Apache ne. V březnu tedy plánuji nasadit do administrace checkbox, kde si bude moci uživatel vybrat, jestli má web běžet na ipv6.example.com nebo rovnou na example.com a nebo úplně bez IPv6. Musí se to zkombinovat ještě s DNS, ale nikoho rozhodně nebudu nutit k tomu či onomu řešení.
Závěr
Abych to shrnul, v únoru se mi podařilo odstranit největší bolesti administrace a v březnu budu pokračovat těmi menšími. Určitě se máte na co těšit.
Přechod na IPv6, fakta a mýty
31. Led
V posledních dnech mě zaujal rozhovor s Ondřejem Filipem, jedním z mých oblíbenců z CZ.NIC. Díky němu máme v Třešňovec.net BIRD místo Quaggy a jsem opravdu rád, že jsem tenkrát na jeho prezentaci na LinuxAltu šel. BIRD šlape přesně tak jak se od něj očekává. V rozhovoru najdete několik zajímavých názorů na nasazení IPv6, které vypadají více reálně než ty co najdete v diskusích. Já sám jsem se ještě nerozhodl, které teorii konce internet se přikloním a tak jsem si tento rozhovor přečetl s chutí. Diskuse pod rozhovorem je perfektním zdrojem mýtů o IPv6, které mají uživatelé na mysli pokaždé o zmínce o tomto „zabijáku“ internetu jak ho známe. Tak pojďme na ně.
Konec mobilům na internetu.
Hned první komentář vyvolal flame, kde nějaký člověk tvrdí, že si kvůli IPv6 nebude kupovat nový mobil. Plně ho chápu a taky si kvůli IPv6 nebudu kupovat nový mobil, protože věřím, že až na to přijde, vyřeší se podpora aktualizací nebo nějakou technickou obezličkou u operátora. I tak nebude Internet za rok offline. Současné IPv4 adresy zůstanou a nové servery s IPv6 se schovají za stroje s IPv4. Už dnes se větší poskytovatelé obsahu schovávají za jednu IP adresu, i když požadavek jako takový vyřizuje nějaký jiný server. Rozděluje se tak zátěž přes několik serverů a pokud tohle přijde jako finančně dostupná služba, bude web ochráněn před IPv6 ještě nějaký ten rok co čtyřky dojdou.
Já vím, není to jen web, je tu kupa dalších služeb. Některé se přizpůsobí podobným způsobem a jiné služby holt časem na čtyřce neporostou. Když vám bude chybět nějaká hypermegacool služba, holt budete muset zainvestovat do nového telefonu, stejně jako to děláte dnes kvůli problémům, které tu nejsou ohlašovány už dvacet let.

Přechod na IPv6 bude stát domácnost průměrný plat
Každá síť je jiná a jde o technické řešení, které zvolil daný ISP v minulosti, ale přechod na IPv6 vás určitě nebude stát nějakých 20 000 kč, jak se objevilo o pár příspěvků níže. Například v Třešňovec.netu používáme jako klientské krabičky NanoStationy a jejich různé variace. Ty IPv6 bez problémů propouštějí a většina členů našeho sdružení má IPv6 k dispozici. Kolik že je to stálo? Nic. Kolik to bude stát ostatní? 1 300 kč.
Abych nebyl jednostranný. Třešňovec.net přistupuje ke každé IP adrese zvlášť. Máte doma 5 počítačů? Tak každý z nich má stejnou rychlost. Nemáme s tím problémy, nikdo to nezneužívá a když jeden člověk z rodiny něco stahuje, nebrzdí to třeba VOIP telefon. Na vnitřní síti není jediný NAT. Vím ale, že tady ve městě jsou poskytovatelé, kteří schovávají celý dům za NAT a omezují právě tu jednu adresu, za kterou se vnitřní síť domu schovává. Tahle technika nebude s IPv6 možná a bude potřeba každému domu přidělit jeden /64 prefix. A tady narážíme, protože málokterá krabička tohle umí. Navíc se zkomplikuje routování a je nutné upravit informační systém. To zmiňuje i Ondřej Filip v odkazovaném rozhovoru. Pokud poskytovatel používá třeba RouterBoardy od firmy Mikrotik, bude stačit aktualizace a jednoduché nastavení. Pokud používá nějaké jednoúčelové krabičky kvůli ceně, narazí a v horším případě to uživatel zaplatí. Cena ale málo kdy dosáhne na 2000 kč. Pro poskytovatele to bude vždy tak drahé, jak špatně svoji síť postavil.
Dnešní operační systémy už IPv6 podporují, takže kde jsou ty astronomické náklady na uživatele? Dovolím si tvrdit, že digitalizace televize uživatele vyšla dráž.
Nebude NAT, můj počítač bude v nebezpečí
Další z oblíbených mýtů ze strany odmítačů šestky. NAT nikdy nebyl zabezpečení a váš počítač je z venku dostupnější víc než si myslíte. Na routeru, který NATuje, existuje při běžném použití vašeho počítače hned několik portů, které jsou potencionální dírou do vašeho systému. Rozhodně nevypínejte firewall, pokud mezi vámi a internetem stojí jen NAT.
Jedinou ochranou je a bude vždy firewall, který se dá u IPv6 nastavit stejně jako u IPv4 a router vás dokáže jedním pravidlem ve firewallu ochránit lépe než NAT. Bohužel, bez firewallu připojení pojede, bez NATu ne, takže bude častým jevem, že vaše domácí síť se bude usmívat na okolí všemi vyceněnými porty.
IPv6 mě identifikuje
Tento mýtus také souvisí s NATem a jeho vlastností vás pseudoanonymně schovat za jednu adresu. Když se někam připojujete, druhá strana dostane adresu routeru vašeho poskytovatele a vy žijete ve falešném bezpečí, že je vše v pořádku. Už ale nevíte, že některé protokoly na vás lokální adresu vykecají. Pokud někdo o vaši adresu stojí, dostane ji ať chcete nebo ne a identifikace je na světě.
IPv6 disponuje tzv. Privacy Extensions pro bezestavovou autokonfiguraci. Když dostanete adresu na základě vaší MAC adresy, můžete si systém nastavit tak, aby se tato adresa měnila. Některé systémy to dokonce dělají samy. Co je tedy bezpečnější? Statický nepředvídatelný NAT nebo dynamická změna adres v IPv6?
IPv4 adresy nedojdou
Poslední mýt, který vybírám je jednoduchý, čtyřkové adresy nedojdou. Na to se dá říct snad jen, že to ani nejde, aby nedošly. Internet roste obrovským tempem a v době, kdy co jeden fyzický počítač to 16 virtuálních snad už ani nemůžeme doufat, že by současný stav vydržel nějak dlouho. Údaje, které najdete na CZ.NIC blogu mluví za vše. Serverů a uživatelů je v internetu čím dál víc a i když můžeme uživatele schovat třeba za 20 NATů, u serverů to nejde.
Závěr
Nedovedu si představit, co se za rok stane, až opravdu adresy nebudou. Přechodem na IPv6 jsem si prošel a když se podařilo vyřešit všechny mouchy v RouterOS od Mikrotiku, nebyl přechod nějak náročný. Vím že ne všude to bude jednoduché, dokážu si představit, že mi v COOLHOUSINGu řeknou „tak od zítřka jsou už jen šestky“, ale vůbec si nedovedu představit, jak budu poskytovat služby jen pro část internetu. Je mi líto lidí, co jsou teď zamčeni za NATem u ISP, kteří jsou rádi, když spojili síť do bridge a využili univerzální adresní prostor 192.168.1.0/24 do poslední kapky několikrát. Doufám, že se s nástupem IPv6 trh s ISP trochu pročistí a že bude práce pro mě i pro ostatní, co už mají s IPv6 zkušenosti. Snad to přinese i nějaké uživatele od konkurence k Třešňovec.netu. Nakonec jen dodám, udělejte si vlastní názor, teď nejde nic říct na jistotu, za rok budeme určitě moudřejší.
Možná už je čas i na IPv6 pro Initd.cz
Zpracování změn konfigurace na novém Roští.cz
22. Led
Velmi důležitou funkcí nové administrace pro Roští.cz bude managování mnoha serverů najednou a to mě postavilo před tři možné cesty vývoje. Určitě chci, abyste si uživatel mohl vybrat server podle jeho schopností. Bude si moct klidně pronajmout kousek výkonu serveru na sdíleném hostingu, kde se spolu s jeho webem bude krčit dvacítka dalších a na projekt, který bude potřebovat 100% dostupnost, stabilitu i maximální výkon, si pořídí vlastní virtuální nebo fyzický server.
S touto myšlenkou jsem si hrál už u současné administrace, ale narazil jsem na sdílení informací mezi servery, konkrétně reloadování jednotlivých služeb. Není problém nastavit Postfix, aby bral údaje z databáze, ale pro Apache je potřeba vygenerovat konfigurační soubory a pak ho reloadovat. Už samotné reloadování není nic, co bychom chtěli dělat každých deset minut, ale větším problém se ukázala být komunikace mezi serverem a administraci. U lokálního stroje se správně nastavilo sudo, případně se použil cron a nějaké signální soubory. U vzdáleného stroje se muselo použít SSH a autentizace s klíči.
Udržovat na serverech klíče k dalším serverům není zrovna bezpečné a navíc se mi ani nezdá myšlenka, že by se mělo z jednoho bodu sahat do všech serverů. To je také důvod, proč současná administrace nenabízí managování více serverů, i když ho na pozadí podporuje.
Na novou administraci jsem se rozhodl použít MongoDB, která je proti Postgresu menší, nepodporuje zbytečné fičury a hlavně jde jednoduše replikovat mezi více serverů. Proti Redisu má nějaké užitečné funkce navíc a drží si data bez problémů na disku. Také jeho výkon je někde jinde. MongoDB nevadí, když mu pošlu stovku dotazů, ochotně vrátí výsledek během okamžiku. Ve skriptu se navíc data načítají mnohem pohodlněji než z SQL centrické databáze.
Proto jsem se přiklonil k řešení, kdy se změny mezi fyzickou konfigurací serveru a hodnotami v databázi nesynchronizují a ani se nevykonávají hned po zadání, ale uživatel uloží do databáze požadavek a daemon na daném serveru ho vykoná a vloží do databáze výsledek. Takže když uživatel chce vytvořit nový web, uloží se do databáze parametry tohoto webu (kde, kdy, čí, co, kolik, …) a zároveň se vytvoří požadavky směrované k jednomu konkrétnímu serveru:
- Vytvoř uživatele XX
- Zkopíruj do jeho domovského adresáře výchozí strukturu
- Vytvoř databázi XX
- Vytvoř konfigurační soubor pro Apache/Nginx/…
Daemon na daném serveru bude pravidelně kontrolovat co čeká ve frontě a když narazí na požadavky pro sebe, začne je plnit a doplní je o výsledeky.
- Uživatel vytvořen
- Struktura zkopírována
- Databáze vytvořena
- Konfigurační soubor vytvořen
V databázi budou vždy informace potřebné k tomu, aby se daná struktura dala vytvořit (pro případ velmi kritického selhání), ale daemon nebude muset číst celou konfiguraci z databáze, zjišťovat co se změnilo a pak podle toho reagovat. Je pravda, že by někdy mohlo dojít k určitým nekonzistencím, ale to jedině při zásahu admina.
Odlehčené Roští.cz
20. Led
Možná jste si všimli, že se snažím prorazit s pythoním hostingem. V minulosti mě poháněla hlavně ideologie, kdy jsem chtěl, aby na našem trhu byl cenově dostupný pythoní hosting. Teď už na to mám ale jiný pohled a krom Pythonu začnu víc propagovat i PHP. Přitom bych rád přinesl něco nového a jelikož vás sem chodí už docela dost, připravil jsem si anketu.
Extrémní konkurencí pro Pythoní hostingy jsou cloudové služby jako VirtualMaster nebo RackSpace. Jsou to služby, které vám velmi levně dají do ruky virtuální server s měnitelnými parametry. Pokud máte trochu znalosti Linuxu/*BSD, dáte si server dokupy za hodinu a dělá přesně to co chcete, navíc za 200 kč tam odhostujete 4 Django weby, které mají dají dohromady tisíce stránek za den. Proto hostingy v dnešní době ztrácejí smysl, zvlášť ty nové.
Pořád tu ale zůstává skupina vývojářů, kteří nechtějí řešit nějaký linuxový server a jediné co chtějí je co nejrychleji hodit web online. Bohužel ti asi nebudou masivně používat Python a zůstanou věrni PHP. Asi budu muset spolknout svůj odpor a prostě to PHP začít procpávat víc.
Takže začnu tím, že Roští.cz jak je zůstane, jen bude současný stav schovaný víc na pozadí. O svoje weby, o administraci nepřijdete. Pro nové zákazníky ale chystám něco nového, co bych sám používal. Chci pořízení hostingu udělat co nejjednodušší, to samé platby a jeho administraci. Minimalizovat počet možností a nabízet web a e-mail jako dvě rozdílné služby. Zůstanu také věrný myšlence co web to jedna aplikace a tedy jedna platba. Web + fórum + bugzilla na samotných poddoménách bude bráno jako tři weby. U Pythonu to je logický krok, u PHP už méně, ale i tak bych to s tímto modelem rád zkusil. Navíc bude základní hosting PHP i Pythonu zdarma. Jedinou podmínkou bude malá ikonka.
Určitě většina z vás nějaký ten hosting využívá nebo si managujete vlastní server, zkuste mi odpovědět v následující anketě, jak na tom jste:
Registrace domén je dost nevděčná činnost a vyžaduje mnoho práce, proto bych se tomu milerád vyhnul, na to tu jsou jiné firmy. Takže musím vymyslet něco jiného, čím oslovit náhodné kolemjdoucí. Kartu bych rád vsadil na zdvojení všeho co by mohlo selhat. Replikovaná databáze, online záloha statických dat a proxy server, který by rozhazoval provoz mezi dva servery, případně jeden bral jako primární a druhý jako zálohu. Tak jako tak, problém by měl pocítit uživatel jen na několik sekund, než si loader všimne, že je něco špatně.
Další výhodou by mělo být outsourcování serverů. Amazon, RackSpace, VirtualMaster jsou firmy, které mají servery zmáknuté, tak proč toho nevyužít. Momentálně běží Roští.cz na dvou fyzických serverech, které by zůstaly, ale další rozšíření by šlo mimo ně. Výhod je hned několik, bylo by možné nahodit nový virtuální server během minut tím nahradit případný nefunkční a zamezit tak výpadkům webů. Navíc by si mohl zákazník zaplatit vlastní server, ale spravovat ho známou administrací. Mám připravené skripty, které si vše sami nainstalují a postarají se i o přesun webu z jednoho serveru na druhý nebo ze zálohy na druhý a ty se už nemohou dočkat, až poběží na ostro.
A nakonec bych rád nabídl služby v angličtině a expandoval za hranice naší kotliny. Tam asi najdu víc zájemců o Python než u nás a pokud budou servery rozházené po světě, neměl by v tom být problém. Placení budu realizovat přes PayPal a tak nebude problém ani s převodem peněz.
Tolik k Roští.cz pro rok 2011.


