Podařilo se nám překonat dalších 200 km a tentokrát to bylo po skutečné litevské dálnici. Události dnes měly tak rychlý spád, že si nepamatuji už ani co bylo ráno.

Včerejší městský kemp s bazénem vystřídala masovka v městečku Nida, na poloostrově končícím v Rusku, resp. Kaliningradu. Jediná cesta bez víza tu vede přes trajekt, za který jsme nechali 42.50 litasů. Dalších 20 litasů jsme dali za vjezd autem do chráněné oblasti a nakonec skončili v jediném místním kempu.

Předtím jsme ale absolvovali cestu přes litevskou dálnici. I přes nepřesnosti v dokumentaci jsme nakonec zjistili, že se tu jezdí 130 km/hod. Málo kdo ale takovou rychlostí jede a většinou se pohybujete mezi 110 a 120 km/hod. Ve městě jsme se pak trochu ztratili, resp. špatně se zařadili a nemohli se dostat zpět. Díky tomu jsme nakonec viděli tu méně atraktivní část města, kde jsou v silnici 30 cm veliké díry.

V info centru v Klapéidě nás přivítali s nadšením a vysvětlili nám kudy do Nidy a kde se jak platí. Téměř všichni, se kterými jsme se bavili, mluvili anglicky. Jediné, kde jsem skutečně narazil, byla místní recepční v kempu, která uměla německy, rusky a litevsky. Nakonec se toho chopila Lucka. Slova na která si nemohla vzpomenou jsem nahradil anglickým ekvivalentem a nakonec bydlíme na místě s číslem 67.

Hodně se tu změnil vzduch, jsme prakticky u otevřeného moře, které je asi kilometr a půl za kempem. Je tu teplo, ale fouká studený vítr. Všechnu oblačnost jsme dnes podjeli na dálnici a v Klapéidě nás čekala absolutně vymetená obloha a dost nepříjemných 21 °C.

Hlad nás v Klapéidě zatáhl do restaurace, kde číšnice nosili něco jako kroj. Oba jsme si dali lososa se špagetami a bylo to fakt vynikající. Tady umí dělat ryby, které se ještě včera proháněli po místních mořích.

Úplně jiné tu jsou supermarkety. V areálu obchodu (ne mimo něj jako u nás) si můžete dát svačinku, je to tedy něco jako fast food. U masa si můžete koupit živé kapry, krabíky a ještě jednu rybu kterou jsem nepoznal. Není problém vybrat si jakou, plavou hezky v akváriu hned vedle běžného masa. Obchodní centra jsou skutečně honosné, buď jsme uvnitř jednoho viděli stát budovu nebo jako dnes tam bylo kluziště a trénovali krasobruslařky. Okolo toho bylo vše ze dřeva do stylu interiéru staré lodě.

Až sem někdy pojedete, dejte si pozor na semaforech. U nás když se rozsvítí obecná zelená, tak všichni jedou, ale pokud se v Litvě rozsvítí obecná zelená bez šipky, odbočujete doleva a je tam ještě nesvítící se šipkou doleva, musíte počkat až se rozsvítí šipka nebo skončíte jako já, když jsem si najel do křižovatky s tím že počkám až přejedou ti z protisměru a stál jsem tam jedinej. Nakonec to dopadlo dobře, nikomu jsme se nepletli, nikdo do nás nenarazil a všichni nakonec skočili spokojení.

Zůstáváme tu až do čtvrtka.