Náš pobyt v Nidě pomalu končí. Lucka už začala chytat ruské mobilní stanice, kde je minuta za 60 kč, takže je čas odsud zmizet, než se stane nehoda a nedoplatíme se za hovory, kterých uděláme víc než doma. Je to docela škoda, že musíme zmizet, začal jsem si tu zvykat na lidi i prostředí a je tu fakt hezky.

Hned jak jsme se vzbudili, šli jsme navštívit město Nida. Maj tu hezké pobřeží, vybetonovanou pláž, takové kýčovité stavby a hromadu písku a lesů a docela špinavé moře. Na jedné straně blíže k litevskému pobřeží je voda zakalená, na druhé straně zase plná řas. Dál v moři už to je lepší, ale dokázal bych si to představit jinak. V moři jsou ze začátku neskutečně ostré kamínky, které průchod nějak nezjednodušovali. Je tu podobné prostředí jako v polské Lebě.

O supermarketech už jsem psal, ale ještě si dovolím poznámku. Chodíme často do supermarketu Maxima, a i když tady je vcelku malej, tak si neodpustili malou pekárnu stejně jako v ostatních, takže pečivo je čerstvé i ve večerních hodinách. Taky jsme si tu koupili ekologickou tašku, ale ne ve smyslu že se rozloží než donesete nákup domů, jako ty bramborový náhražky co se kupujou u nás, ale ve smyslu že jde o kvalitní tašku, kterou lze znovu použít.

Hodně aut co tu jezdí nejsou jenom nějaké šunty s objemem 1.2l jako u nás, ale velká část jsou motory s poctivými plus mínus třemi litry a není výjimkou ani větší. Hodně k vidění tu je Volvo.

Hodně se tu provozuje autoturistika. Ke všem důležitým bodům se dá dostat autem a lidé toho využívají. Jsou zde připravená parkoviště, výhledy, obrovské billboardy se šipkami a všechno uvidíte jen s několika kroky po svých. My tu nachodili asi deset kilometrů, z toho asi tři nebo čtyři po poušti.

Poušť je velmi zrádné místo. I když to vypadá, že je od vás moře pět set metrů, je to kilák a půl. Za každou dunou to vypadá, že tam už je moře, ale čeká vás jen další duna. S každým krokem do kopce, sjedete o kus níž, v botech se nedá chodit a bez nich to pekelně pálí. Někteří jedinci do toho šli i bez pití. Jsem rád že mě další poušť čeká až v Lebě.

Zajímavou atrakcí je tu nějaký zájezd důchodců. Když se včera objevil v Klapéidě na náměstí, bylo to něco. Všichni stichli a koukali na autobus, který má vozejk ve velikosti samotného autobusu, kde je z jedné strany hromada oken. Pak jsme tuhle nádheru potkali i v kempu, nechápu jak to dostali přes moře, ale je to tu. V kempu jsme zjistili, že se to umí rozložit ještě na dvojnásobek a ty okénka patří asi k postelím uvnitř. Bylo to asi 10 okýnek ve třech řadách, prostě jedna postel pro každého pasažéra. Uvnitř to musí vypadat jak v malém koncentráku. Každopádně to zabere prostor pro několik karavanů. Celý komplex mi připomněl Enterprise ze Startreku, která taky uměla oddělit obytný prstenec.

Příjemnou tečkou na konci dne bylo koupání na otevřeném moři. Voda teplá, jak jsem psal byla špinavá, ale pláž hezky písčitá. Za tu hodinu jsem se stihl opálit i přes opalovací krém a cestu do kempu jsme zakončili nanukem.

Téměř nikde se tu nedá sehnat normální zmrzlina, ale za to tu je hromada pouličních prodejů nanuků. Většinou v tom sedí nějaká mladá holka a tady dokonce uměla i anglicky. Výběr je jiný než u nás a už máme oblíbený typ.

Dobrou noc a a zase zítra, tentokrát z Lotyšska a se zážitky z Palangy.